Jak rozmluvit dítě – rozvoj dětské řeči, je jedna ze zásadních úloh rodičů. Děti jsou úžasné. Učí se totiž hlavně napodobováním a opakováním. Nemusíte tedy vymýšlet psí kusy, abyste je naučili třeba mluvit. Nejdůležitější rada zní: buďte přirození!
Rozmluvte dítě přirozenou formou a rozvíjejte dětskou řeč přirozeně už od narození.
Vyprávějte, čtěte, povídejte si s dítětem.
Čtěte také: 4 tipy od maminky Ivety Jak naučit dítě mluvit
Ve zhruba čtyřech měsících dítě začíná žvatlat, pak vydává zvuky typu „babababa“. Své první slůvko řekne asi v deseti měsících. Většinou to bývá něco, co dobře zná a přirozeně také to, co se mu dobře vyslovuje. Od té doby se bude jeho slovní zásoba už jen rozvíjet.
Přibližně ve dvou letech spojuje dvě slova k sobě, ve třech letech mluví v jednodušších větách. Potom jsou věty čím dál tím delší, slovní zásoba rozsáhlejší, dítě se začíná ptát proč, zvládá jednoduché básničky. V pěti letech už se leckterým pusa nezavře, v tomto věku už by také měly děti zvládat všechny hlásky.
Výukové a kreativní hračky pro děti najdete ZDE.
Pamatujte, že se řeč dětí, stejně jako všechno ostatní, rozvíjí různě. Naše doktorka se mě například na prohlídce v osmnácti měsících ptala, zda už dcera spojuje dvě slova k sobě. Vytřeštila jsem tehdy oči a řekla jsem, že rozhodně ne, pokud se nepočítá neustálý řev „Nenenenene!“ Nenechte se zviklat chlubením známých, že jejich děti už v roce uměly první básničky a v roce a půl abecedu pozpátku.
Počítejte také s tím, že některé děti vám žádnou básničku nezopakují a písničku nezazpívají. Naše dcery básničky četly rády a rády také poslouchaly písničky, nicméně jako batolata básničku rozhodně na požádání nepřeříkaly. A už vůbec ne na přání babiček.
Jak rozmluvit dítě? Tipy maminky Jany
Zlomilo se to až ve školce, kde podlehly davové psychóze a rády si zazpívaly s ostatními dětmi – prostřední dcera pak zejména, když paní učitelka místo besídky vymyslela rockový koncert. Čtyřletá dcera v černém tričku zpívající za doprovodu elektrické kytary a bicích „Jedu si to v bleděmodrým trabantu, žvejkačku mám přilepenou na pantu…“ patří mezi vrcholy mých rodičovských zážitků.
Čtěte také: jak naučit dítě r a ř
A ještě jedna věc. Samozřejmě, jak bylo řečeno výše, je dobré s dětmi mluvit. Hodně a často. Na druhou stranu, nemusíte být jako kafemlýnek zkřížený s perpetuem mobile a mluvit od rána do večera. Některé děti, které už zvládají mluvit plynule, pak mluví hodně samy o sobě a vy budete mít práci s udržením chladné hlavy a s konverzací.
Jiným dětem ale nevadí chvíli mlčet. Pokud se třeba cestou na procházku rozhostí ticho, můžete klidně mlčet také a jen ho občas upozornit na opravdu zajímavou věc. Pětiminutové ticho ještě nikdy nikoho nezabilo.
Pokud se vám zdá, že dítě opravdu na svůj věk nemluví dostatečně nebo nevyslovuje hlásky, které by už umět mělo, poraďte se s lékařem. Někdy se děti jen rozmluví později, jiné je potřeba nasměrovat ke vhodnému specialistovi.
Maminka Jana